Tisk
PDF

Nový návrh Programu rozvoje venkova je zdrcující.

PŘEVZATO:

Tisková zpráva Sdružení místních samospráv ČR

Nový návrh Programu rozvoje venkova je zdrcující. SMS ČR je ostře proti.

Ministerstvo zemědělství představilo návrh PRV 2014 – 2020, ve kterém masivně vytěsňuje venkov.

Dne 20. února 2013 se odehrálo jednání pracovní skupiny ministra zemědělství k návrhu struktury nového Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. Bohužel ihned v úvodu je nutné konstatovat, že slovo venkov v názvu programu by v případě naplnění tohoto návrhu zůstalo jen jakousi reminiscencí minulých časů. Podpora venkova je totiž vytěsněna na maximální možnou mez danou nařízeními Evropské komise na povinnou výši 5% pro metodu LEADER z celkové alokace vyčleněné na realizaci Společné zemědělské politiky v daném státě.

Pokud tento dokument připodobníme ke stávajícímu programovému dokumentu PRV, tak z celé tzv. osy III zůstaly v návrhu k implementaci pouze následující opatření;

 Investice do nezemědělských činností (dle článku 20.1.b) – podpora diverzifikace zemědělských podniků (opět podpora OZE, údajně však bez bioplynových stanic).
 investice do drobné vodohospodářské infrastruktury (dle článku 21.1.b) – realizována má být pouze dílčí část vodohospodářské infrastruktury, probíhají jednání s MŽP jako řídícím orgánem nového OPŽP o obsahu tohoto opatření
 místní akční skupiny LEADER – zde by měly být umožněna všechna opatření, i ta, která v současném návrhu vypadla, mimo tzv. nárokové platby (vztažené na hektary zemědělské půdy) a opatření se zvláštním režimem – například Zahájení činnosti mladých zemědělců apod.

Toť vše, co chce, respektive je ochotno MZe, jako řídící orgán současného i budoucího Programu rozvoje venkova financovat...
Není tomu tak dávno, kdy nás představitelé MZe ujišťovali, že se venkov nemá brát jen jako místo pro tvorbu zisku nekonkurenceschopných (?) podniků, že venkov musí být chápán jako prostředí, kde žijí lidé. Bohužel to, co nyní MZe představilo je v příkrém rozporu s uvedenými proklamovanými frázemi.

Pozitivně lze hodnotit to, že i žadatelé v rámci metody LEADER, kterou na venkově realizují Místní akční skupiny (MAS), budou moci připravit žádosti pro rozvoj svého území a pro zlepšení života a služeb na venkově. Při předpokládané celkové finanční obálce na celé PRV 2014 – 2020 a počtu území MASek, však bude jejich roční alokace přibližně v rozmezí 3 – 6 mil. korun. Při takto výrazně omezených prostředcích alokovaných na metodu LEADER však vyvstává otázka, zda bude reálné vůbec podpořit žadatele realizujících své projekty prostřednictvím MAS plošně na celém území ČR. Může tak nastat situace, že se čerpání v novém programovém období bude řešit opět výběrem mezi územími MAS a budou podpořeny jen některé. Dnes se mluví zhruba o padesáti. Pomineme-li ten fakt, že to ještě před časem MZe odmítalo, pak vyvstává otázka, jak a z čeho budou uskutečňovat své projekty obce, které nebudou součástí podpořeného území MAS..

Faktem, který je však nutno dát do souvislosti s naznačeným záměrem drasticky omezit politiku rozvoje venkova v budoucím PRV, je ten, že se z celkové obálky pro ČR ve víceletém finančním rámci EU přesunulo cca 300 mil. € ze Společné zemědělské politiky (PRV) do tzv. Kohezní politiky (jejíž naplňování je v gesci MMR ČR), což jsou vlastně všechny plánované operační programy. Nikdo však ale nesdělil, kde tyto prostředky skončí – bude to venkov, který byl takto „vyretušován“ z PRV, nebo se tato suma stane kořistí pro jiné velké hráče? Jen pro připomenutí – v případě PRV 2014 – 2020, je Evropskou komisí stanoveno, že minimálně 5 % finanční prostředků musí být rozděleno metodou LEADER. V jiné části příslušných Nařízení je však určeno, že z prostředků ERDF (tedy zejména budoucí IROP) má být rovněž 5% vyčleněno na tzv. urbánní dimenzi, tedy na projekty velkých měst. V návrzích nových operačních programů se sice téměř všude hovoří a píše o územní dimenzi, ale nikde nefiguruje žádná povinná kvóta, která by garantovala patřičný podíl alokovaných prostředků také pro venkovské oblasti.

Ještě pikantnost téměř na závěr. Po představení koncepce PRV a zdůvodněním silně okleštěné problematiky venkova zejména odsunem uvedených 300 mil € do Kohezní politiky, se cítili být „okradeny“ prakticky všechny NNO, zastupující venkov a komunální sféru. Dle některých vyjádření a komentářů čelných představitelů zástupců zemědělských svazů však stejný pocit měli i oni. S nadsázkou však lze uvést, že na parkovišti před budovou MZe na ně ale čekalo služební auto i s řidičem...

Domníváme se, že nastal čas (doufaje, že už není pozdě), aby se venkov konečně ozval tak, aby nebyl dále tímto způsobem přehlížen. Aby na něj něco zbylo – pokud nemá být český a moravský venkov jen tou noclehárnou, pro ty, co svůj výkon, um a vědomosti jedou ráno odevzdat do měst, které se potom prezentují tím, že u nich vzniká to tolik potřebné HDP a zaměstnanost – ne na jakémsi venkově. I za tímto účelem stále běží tzv. Druhá zlínská výzva, která je v dané situaci hlavní cestou, jak venkov sjednotit a zařadit zpět mezi silné hráče o evropské prostředky. Ministerští úředníci musí pochopit, že Česká republika, více než která jiná členská země EU, je tvořena pestrým a plošně rozsáhlým venkovem. Pokud je proklamovaná podpora venkova z prostředků Společné zemědělské politiky EU v ČR seškrtána ze strany MZe na nejnižší možný podíl, je to signál, že dlouhodobá politika venkova prosazovaná tímto resortem nyní zcela kolabuje. SMS ČR proto vyzývá všechny obce, menší města a další aktéry venkova, aby se zapojili do aktivního boje za výrazné navýšení alokací směřující na projekty rozvoje venkova z PRV 2014+, samozřejmě při využití metody LEADER. SMS ČR v nejbližších dnech osloví ministra zemědělství a vyzve ho, aby neuvážlivé snížení alokace na rozvoj venkova a realizaci metody LEADER, výrazně přehodnotil. V opačném případě by bylo další užívání názvu Program rozvoje venkova zavádějící a nedůstojné vůči veřejnosti, která tyto rozsáhlé regiony ČR obývá.

Mgr. Zdeněk Miklas
Mgr. Tomáš Chmela

IROP CZ RO B C RGB

zdaplogoleader lista